Mistrovství AUO v agility 2018

Stejně jako loni, i letos jsme se s Dájou vydaly do Ratenic, kde se každý rok tradičně pořádá MR australáků v agility. Letos vyšlo dokonce přímo na moje narozeniny 🙂

Den předem se jako vždy konal závod KCHBO Open, kterého jsem se účastnila jak s Dájou, tak i s teriérem (aby mu to nebylo líto). Zatímco s Dájou jsem v podstatě trénovala závodní parkury (takže jsme končili se třemi diskvalifikacemi za opravenou výdrž na zónách), s teriérem jsme se do toho opřeli a vedlo se mu báječně. V zkoušce jsme se sice diskli, ale v jumpingu doběhl na 3. místě a v agility open dokonce na místě 1. Celkově se v poháru KCHBO umístil na 2. místě 🙂 Druhý den už běhala jen Dája. Začínalo se běhy družstev, kde jsem nastoupila po boku Monči, která běhá s naší ségrou Gaty. Dále jsme byly v týmu s Eliškou a Briou a Péťou a Fly. No a protože máme všechny blue merle šílence, naše družstvo neslo název „Modrý čůzy“ 🙂 Dájence totiž doma už pomalu jinak než Čůzenko neříkáme 🙂

V jumpingu se povedlo doběhnout čistě Monče i Elišce, já s Dájou jsme běh nakonec dokončily, bohužel 2 shozené laťky a odmítačka těsně před koncem (ach ty moje nervy). Nicméně 3 běhy dokončené s touhle bilancí stačily na neuvěřitelné první průběžné místo. Což ovšem znamenalo, že jsme se dostaly do situace, kterou nikdo nenese dobře – ve finále agility jsme nastupovaly jako poslední a já s Dájou dokonce jako poslední v týmu. Modlila jsem se jen, aby holky přede mnou doběhly tři a nebylo rozhodování na nás. Zákon schválnosti je mrcha a samozřejmě se scénář opakoval, první dva týmy doběhly, třetí ne, Dája rozhodne… Už na druhé překážce jsme se málem diskly, ale nějakým zázrakem jsem Dájenku uřvala zpět. Nakonec z toho byl běh jen s chybou za nástupku na kladině a tím jsme našemu týmu pojistili vítězství. Dája se tak po boku ostatních stala mistrem v družstvech pro rok 2018 🙂

V jednotlivcích už mi docházela energie a začala se hodně ozývat záda, se kterými jsem delší dobu marodila. I tak jsme ale oba běhy doběhly, mnohdy mě Dája zachránila, protože jsem neběžela na 100% a i tak mě v tom nenechala. V jumpingu nás o první místo připravila shozená laťka na předposlední překážce, což zamrzí, ale přesto jsem byla ráda, že jsme doběhly. V agility by nakonec čas taktéž stačil na první místo, bohužel spadla 1 laťka v půlce parkuru. Celkově tedy v součtech 7. místo v jednotlivcích, ale s nejrychlejším časem. Třeba ty latěčky jednou vydrží nahoře, když je to potřeba 🙂 Nicméně na tu bídu, co to odpoledne bylo, jsem opravdu vděčná, že to Dája zvládla a zaběhly jsme. Dostala jsem úžasný narozeninový dárek. Díky Dájenko :-*

 

 

 

 

 

 

 

Sponsored Post Learn from the experts: Create a successful blog with our brand new courseThe WordPress.com Blog

WordPress.com is excited to announce our newest offering: a course just for beginning bloggers where you’ll learn everything you need to know about blogging from the most trusted experts in the industry. We have helped millions of blogs get up and running, we know what works, and we want you to to know everything we know. This course provides all the fundamental skills and inspiration you need to get your blog started, an interactive community forum, and content updated annually.

Update :-)

Už dlouho jsme o sobě nedali vědět, více než rok 🙂 Naprosto to ale odpovídá tomu, jak hektické teď vše máme. Zkusím to trochu napravit.

Agility

V roce 2017 jsme s Dájou přestoupily do kategorie A2 a po pár měsících jsme složily potřebné zkoušky pro přestup. Do A3 jsme se vydaly v létě a první rok na šampiona už má úspěšně složený. Pilujeme teď tedy na závodech detaily a další zkoušky budeme moci skládat zas až od října 2018.

Bobík složil v dubnu 2017 první 2 zkoušky do A3, pak mě 10 měsíců napínal, aby v únoru 2018 složil během dvou dnů zbylé 3 🙂 Prostě teriér… Přestoupili jsme hned a už na třetích závodech složil první zkoušku pro šampiona – což se mi nikdy ani nesnilo. Jsem na něj opravdu neskutečně hrdá a považuju tohle za náš životní úspěch 🙂 Myslím, že překvapuje neustále a to nejenom mě.

Dogdancing

Bobík v roce 2017 složil zkoušky HtM1 a MD1 na výborně a tím pádem získal titul Master of Dogdancing 1. Je to prostě borec 🙂 Na dvojky se zatím nechystáme a možná si někdy střihneme nějaký ten závod, ale to se uvidí…

Dája složila HtM2 i F2 na VD (poslední zkoušky, co nám chybí) a kvůli štěkání na place se nám výborná prostě nedařila urvat. Daly jsme si pauzu a uvidíme, zda se ke zkouškám někdy vrátíme, abychom i toho MoD 2 dodělaly. Zatím to ale pro mě není priorita.

Naopak jsem se začala věnovat posuzování, prošla jsem hospitacemi a letos v květnu jsem získala licenci R1 pro posuzování zkoušek 1. stupně. Musím říct, že mě to opravdu baví a jsem ráda, že se mohu na dogdancing koukat i z druhé strany placu. Dává mi to hodně i jako závodníkovi.

Canicross

Tomuhle sportu jsme asi propadli aktuálně nejvíce hned vedle agility. Začala jsem sama hodně běhat a stal se ze mě nadšenec 🙂 Bohužel se to neobešlo bez zdravotních problémů, a tak mi letos už 2 závody utekli. Nicméně jsme se účastnili Jarního Votvíráku, 1. kola Nativia Challenge, v loňském roce dogbiatlonu všech kol (v Praze se nám povedlo krásné a smolné umístění 4. místo z cca 70ti závodnic) a Honu na Václava. Pokud vše půjde dobře, budeme se letos účastnit ještě posledního kola Nativie a na podzim dogbiatlonového seriálu. Láká mě i železný pes a Hard dog race, ale uvidíme, co na to moje záda řeknou 🙂 běhám s Dájenkou, ale pohrávám si s myšlenkou zapojit i Bobíka. Já mu prostě pokoj jen tak nedám 🙂

Dogfrisbee

Loni pouze jeden závod na BPD, bohužel neumím házet 🙂 Házíme si pro radost a letos se snad alespoň 1x někam zase podíváme, spíš to beru ale jako zpestření.

 

Krom tohohle bych ráda vyrazila i na nějaký dogtrekk, možná zkusíme zase někdy ovce a chci se vrátit i k obranám… Času je ale málo, a tak uvidíme, jaké budou příležitosti. Nejvíc si teď ve volném čase užíváme s Dájou výběhy na volno, vždycky se snažím doběhnout k nějaké nádrži nebo k řece, aby si mohla i zaplavat a snažíme se udržovat v dobré kondici.

Ohlédnutí za rokem 2016

V roce 2016 jsme se opravdu nenudili. Dáje se povedlo složit neuvěřitelných 11 zkoušek a vytancovala si titul MoD1. Bobík se znovu vrhnul na dogdancing, složil MD1 a už se pokouší o HtM1. V A2 už se blíží standardním postupkám, což byl doposud náš největší problém 🙂

Protože minulý rok byl pro nás velice úspěšný a bohatý na zážitky, vytvořila jsem krátké památeční video 🙂

Agility on and on

Poslední dobou to vypadá, jako bychom zanevřeli na naší hlavní aktivitu, kterou agility jsou, ale opak je pravdou 🙂

V průběhu roku jsem s Bobem jezdila poměrně často, snažila jsem se alespoň 2x do měsíce vyjet, aby měl možnost se srovnávat se závodním prostředím a přijmout ho pomalu jako to tréninkové. Myslím, že se nám to docela daří, i když jeho výkony nejsou jen vzestupné tendence a občas má výkyvy. Celkově se ale Bobíkův projev na parkuru mnohem zlepšil, dnes už můžu s jistotou říct, že ho agility baví! Sice není a nikdy nebude patřit mezi rychlejší psy, sice občas nějakou zónu skočí, protože prostě chce, ale má snahu běžet dopředu a co se týče nového handlingu a povelů, pochopil je velice rychle a myslím, že jsme se konečně začali chápat tak nějak vzájemně 🙂 Já vím, co ukazovat a co k tomu říkat a on má před každou skočkou poměrně jasný signál k tomu, co má udělat.

Mezi největší úspěchy z letošní sezóny určitě počítám super zaběhnuté běhy v Německu, kam jsme se vydali poprvé. Zajeli jsme do Weidenu, kde jsme se potkali i s Marinou a Rustym (tatínek Dáji) a Bobík si zde vyběhnul druhé místo ve zkoušce A2, bohužel ale kvůli skočenému áčku nebyla zkouška postupová, rychlost měl ale moc pěknou.

20160731_154903

rusty_daja_1

Moc hezky zaběhal i ve Ždírci, kde opět valil krásně dopředu, na postupovku to nestačilo, ale obecně jsem z něj měla skvělý pocit.

No a i když to tak na začátku léta nevypadalo, v září se nám přidal další do party a závodit začala i Dájenka 🙂 Nevěděla jsem, kdy vyběhneme, protože v létě jsme teprve začali učit zóny a slalom se dal dohromady až na táboře v září, ale nakonec to holčička pochopila vše velice rychle a už 24.9. stála na startu v A0 ve Ždírci a 28.9. jsme se účastnili poprvé v oficiální kategorii LA1 závodů v Mladé Boleslavi. Svou závodní kariéru začala Dájenka samozřejmě třemi diskvalifikacemi, ale ne její chybou, psovod prostě pořád nestíhá 😀 Vše jsme si ale vynahradili na druhých závodech v Rokycanech, kde po bouřlivém jumpingu, kdy jsem musela s Dájou odejít (trošku se nám splašila a začala bourat), vyběhala 2 postupové zkoušky do LA2. V obou bězích byla 1 chybka, jednou mou vinou a předčasnou radostí, shodila poslední laťku, po druhé shodila element na zdi, ale bylo to při těžkém točení a budiž jí to odpuštěno 🙂 V druhém běhu si dokonce odvezla 1. místo a já se poprvé v životě proběhla po parkuru se psem rychlostí vyšší než 5 m/s! A jo, je to opravdu mazec 😀

dajenka_la1 daja_skok daja_agi

Tančíme dál…

Přes léto jsme domyslely sestavy a dopilovaly cviky na další dvě dogdancingové zkoušky. Dája se tedy nyní může chlubit dalšími dvěmi výbornými, a to DwD2 a MD2. Jsme tak v půli cesty k master of dogdancing 2.

Bobík ale taky nelenil a složil zkoušku MD1 na výborně, navíc v Pet Center hale, kde je pro něj nejobtížnější prostředí. Chybí mu tak už jen HtM1, aby i on získal talířek Mastera 🙂

img_2563

14466273_1148203448599645_2044076767_o 14466377_1148198131933510_1352947928_o

Dája má Mastera!

Je to tak, moje úžasná holčička složila všechny 4 zkoušky na výborně a 24.4.2016 splnila podmínky pro titul MoD1 🙂 Jsem na ní moc pyšná.

Chyběla nám oprava F1 a vůbec poprvé jsem já i ona nastoupila na HtM1, obě zvládla jít hned za sebou a na výborně. A byla opravdu pozorná, neroztěkaná, moc se mi to líbilo.

P1900258

Dogdancing v Českých Budějovicích

Ač se to zprvu zdálo jako bláznivý nápad, jet si pro dva disky až do ČB, Dájulka nakonec překvapila a odvezli jsme si splněnou zkoušku MD1 na výborně a F1 nám opět utekla výborná o jeden bodík 🙂 Už si začínám myslet, že to plesnivka dělá schválně 😀

Ne vážně, jsem na holčičku moc pyšná, byl jí teprve rok a cvičí moc krásně 🙂

DSC_0145

Dáji dogdancingová premiéra

Dája oslavila 24.1. 10 měsíců a jak jinak než stylově 🙂 Účastnila se prvních postupových zkoušek z dogdancingu. Nastoupila do divize Dances with Dogs a Freestyle. Freestyle nám bohužel nevyšel v časovém limitu, ale DwD1 složila Dájulka na výborně 🙂 Jsem na to moje štěně neskutečně pyšná. Poprala se s novým prostředím a rozhodčími statečně, rozhodně líp než Bobík, který se opět při zkoušce MD1 disknul 😀 Vzdali jsme asi po 10ti vteřinách 🙂

Za fotky děkujeme Martinovi Ďoubalíkovi

20160124_124208_DSC_0163 20160124_124210_DSC_0164 20160124_124220_DSC_0165 20160124_124311_DSC_0169

Bobík a Dája :-)